Vratislav Karel Novák

Tvorba Vratislava Karla Nováka (1942–2014) je rozprostřena do více směrů. Jeho doménou byly interiérové a exteriérové kovové plastiky, drobné mobily a také osobité autorské šperky.  Z jeho prací je zřejmý obdiv k formě, pohybu, kinetice, mechanice, fyzice a k vzájemným vztahům různých materiálů. Významná pro něj byla rovněž hra se světlem a stínem, zvukem, odrazem, ale také vtip a nadsázka. Novákovy objekty – ať už rozměrné nebo drobné hravé kompozice – jsou složité mechanismy, které téměř vždy využívají pohybu (pohyb vyvíjený motorem nebo mechanicky rukou). Jeho nejslavnější instalací je Stroj času – Pražský metronom, ocelová konstrukce na elektrický pohon, která stojí od roku 1991 na místě někdejšího Stalinova pomníku na pražské Letné. Nedílnou součástí Novákovy tvorby je také práce šperkařská. Jeho šperky jsou velmi specifické, jsou spíše volnou drobnou plastikou, než šperkem k běžnému nošení. Mnohdy obsahují i oblíbený Novákův kinetický prvek a variabilitu. Novákovo dílo je osobitým příspěvkem – ať už ve volné tvorbě nebo šperkařství – k rozvinutí konstruktivistických tendencí, kinetického umění a tech-artu druhé poloviny 20. století.